Stáří spojuje 2021 – blok přednášek k EAN
Stáří spojuje 2021 – kazuistický seminář EAN
ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU
Cílem projektu bylo zmapovat současný stav, legislativní ukotvení, systémová a nesystémová opatření atd., která řeší násilné a nevhodné jednání osoby vůči starším dospělým zejm. s akcentem na násilnou osobu. A doporučit profesím, které přicházejí do styku s osobami v ohrožení, využití vhodných nástrojů pro sanaci vztahů pečujících osob a osob ohrožených, a následné práce s osobou potenciálně se dopouštějící násilí. (kulaté stoly)
Dalším cílem pak bylo informovat širokou i odbornou veřejnost o závažnosti tohoto jednání. Je nezbytné, aby široká veřejnost nebyla vůči tomuto tématu lhostejná, aby lidé dokázali rozpoznat alespoň ty nejmarkantnější rysy skrytého násilného a nevhodného jednání a aby nebyli lhostejní v této věci jednat. Stejně tak je důležité informovat potencionální neformální pečovatele o tom, jak má vypadat kvalitní pobytová péče, na co mají jejich blízcí právo, a kde jsou hranice nevhodného jednání (izolace, péče zaměřená jen na fyzické zdraví, nedostatečná hygiena a výživa, mnohalůžkové pokoje…), jaký je rozdíl v kontrole a vymáhání práv v registrovaných a neregistrovaných sociálních službách (kampaň, semináře). Rozšiřovat povědomí mezi širší a odbornou veřejností o rizikových faktorech ve stáří, které vedou právě k tomuto jednání; zjišťovat potřeby a pohnutky násilných osob a zároveň informovat o tom, co je a co není špatné zacházení na starších dospělých např. v institucích. Zaměřili jsme se také na inovativní způsoby sanace těchto vztahů (semináře, kampaň)
Cílem bylo poukázat na to, že k nevhodnému jednání dochází nejen v rodinách, mezi příbuznými, ale také v institucích (pobytové sociální a zdravotní služby), což je právě aspekt, který zejména odlišuje domácí násilí na ženách a dětech od násilí a nevhodného jednání na starších dospělých.
Jako členy multidisciplinárního teamu jsme oslovili:
- Mgr. Terezu Hanelovou, právničku oddělení dohledu nad omezováním osobní svobody Kanceláře veřejného ochránce práv
- PhDr. Alenu Marešovou, Ph.D lektorku Policejní akademie ČR a Právnické fakulty, Univerzity Karlovy, Praha
- doc. PhDr. Ludmilu Čírtkovou, CSc., dr. h. c.- psycholožku a forenzní znalkyni, odbornici na domácí násilí
- MUDr. Zdeňka Kalvacha, Csc. - internistu, geriatra a odborníka na EAN
- Mgr. Martinu Vojtíškovou z Asociace pracovníků intervenčních center
- JUDr. Petru Masopust Šachovou z katedry trestního práva Právnické fakulty Palackého univerzity v Olomouci a vedoucí Institutu restorativní justice.
- Mgr. Marcelu Petrovou Kafkovou Ph. D. socioložku z Masarykovu univerzity
- Mgr. Markétu Sailer právničku Odboru prevence kriminality, Ministerstva vnitra ČR
Všichni jmenovaní svou účast v projektu potvrdili a nemalou měrou přispěli k jeho úspěchu. Team jsme skládali s ohledem na vyvážené zastoupení a odbornost jednotlivých členů. Zejména účast zástupců kanceláře veřejného ochránce práv byla klíčovou kvůli jejich působnosti při dohledu nad omezováním osobní svobody a nashromážděným informacím z provedených návštěv v registrovaných a neregistrovaných zařízeních. Doc. Čírtková s PhDr. Alenou Marešovou a Mgr. Martinou Vojtíškovou zprostředkovaly jak zkušenosti a pohled provozovatele linky bezpečí, intervenčního centra, tak odborné informace z oblasti domácího násilí, viktimizace atd. MUDr. Kalvach pak jako zástupce praktických lékařů a odborník na EAN v institucionální péči zprostředkoval informace z pohledu zdravotnického personálu, managementu zdravotnických institucí a poskytovatelů sociálních služeb. Za zástupce inovativních přístupů byla přizvána JUDr. Petra Masopust Šachová z Institutu restorativní justice. Mgr. Jan Lorman se pak ujal moderování jednotlivých kazuistických seminářů a role metodika. Před prvním kazuistickým seminářem jsme na základě diskuse s členy teamu identifikovali kazuistické případy, které budeme probírat, abychom pokryli různé oblasti EAN.
Multidisciplinární team se poté postupně sešel nad 2 kazuistickými semináři.
První veřejně konaný kulatý stůl jsme nazvaly „Slzy, které svět nevidí a realizovali jej v prostorách divadla u Valšů dne 13. 6 u příležitosti mezinárodního dne proti násilí na seniorech. (https://www.giops.cz/blog/kulaty-stul-slzy-ktere-svet-nevidi)
Druhý kulatý stůl se konal již neveřejně v užším kruhu oslovených profesionálů.
Cílem kazuistických setkání bylo definovat návrh(y) řešení předloženého případu domácího násilí a špatného jednání vůči starším dospělým (předem vybraným a sdíleným s jednotlivými členy teamu) posoudit možnosti sanace vztahu a práce s násilnou osobou a zároveň zohlednit možnosti prevence podobného chování do budoucna. Shromáždit podstatné informace, sdílet je a na základě diskuse identifikovat potřeby klienta (oběti EAN). Posoudit situaci seniora a míru ohrožení. Ujasnit si jádro problému. Ověřit, zda na základě kazuistik máme všechny potřebné informace. A poté formulovat návrhy praktických kroků potřebných k řešení situace v dané kazuistice. Každý z účastníků měl možnost představil svůj/oje návrh(y) řešení.
Výstupem z jednotlivých kazuistických seminářů pak byla díky znalosti rizikového chování, sociální psychologie v konkrétních případech identifikace problému, přehled hlavních potřeb a priorit zúčastněných osob. Cílem také bylo pro jednotlivé případy vymezit klíčové instituce a osoby, které jsou pro danou oblast pravomocně a působnostně příslušné či odpovědné za výkon kontroly.
Všechna doporučení byla sepsána a závěry z doporučených postupů z jednotlivých kazuistických seminářů, jsme pak veřejně prezentovali v rámci speciálního workshopu během konference Stáří spojuje 2022, které se zúčastnili i členové multidisciplinárního teamu v roli přednášejících.
Jejich přednášky byly zařazeny druhý den do bloku 2 a bloku 3 – Špatné zacházení se seniory a Špatné zacházení se seniory vývoj řešení. PhDr. Alena Marešová, Ph.D podala přehled o kriminalitě seniorů starších 65 let evidované Policií ČR, trendech posledních 10 let, specifikách trestního řízení proti nim; problematice toho času vězněných seniorů. Doc. PhDr. Ludmila Čírtková, CSc., Dr. h. c. doplnila osobnostní typologii seniorů jako pachatelů týrání a zneužívání. MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc. se věnoval fenoménu „homo sacer“ - ageistickému zneužití triážování během pandemie COVID-19 a Mgr. Martina Vojtíšková hovořila o praxi intervenčních center v řešení EAN. Mgr. Lucie Vidovičová Ph.D. také podala přehled o předběžných výsledcích realizovaného porjektu RESTABUS, který se věnuje syndromu EAN v ČR, metodice a incidenci daného jevu atd.
Účastníci konference (cca 150 osob) tak měli možnost vyslechnout závěry k problematice komplexního řešení a seznámit se s doporučenými postupy v případě podezření na EAN a jak nahlížet na problematiku násilných osob, sanace vztahu atd. Doporučení kazuistických seminářů se také promítla do poselství z konference, které bylo dále předloženo Vládnímu výboru pro práva starších osob (VVPSO), jež se věnuje problematice doplnění Akčního plánu prevence genderově podmíněného domácího násilí o kapitolu násilí na seniorech.
V rámci projektu byly dále realizovány 3 kurzy věnující se problematice týrání, zneužívání a zanedbávání seniorů, které jsme zdarma nabídli pracovníkům pracujícím se seniory nebo těm působícím v oblasti domácího násilí.
Kurz 1
Seminář MUDr. Zdeňka Kalvacha - Prevence nevhodného chování vůči starším dospělým v pobytových službách
Seminář se konal 19. 10. 2022 od 13:00 - 17:00.
Cílem semináře bylo:
- diskutovat pojetí a formy EAN včetně otázek o prioritnosti věku, nebo funkčního stavu, vymezení EAN vůči domácímu násilí, zdravotně sociální povaze EAN či začlenění EAN do kontextu nadřazené množiny ageismu a jeho eliminace
- upozornit na různé úrovně a tím i povahy intervencí EAN - především právní versus etické versus situační
- diskutovat práci s podezřením na EAN, možnosti diagnostikování a také zdravotní souvislosti EAN
- upozornit na závažnost EAN, osobní zodpovědnosti, etických a právních rizik na pomezí dlouhodobé ošetřovatelské a paliativní péče
- diskutovat intervenování EAN v kontextu dlouhodobé péče jako 3. pilíře "péčové oblasti", např. v rámci SIPS .
Kurzu se zúčastnilo 60 osob
Kurz 2
Mgr. Terezy Hanelové, Ph. D. - Špatné zacházení v kontextu pobytových zařízení sociálních služeb pohledem veřejného ochránce práv
Anotace:
Od roku 2006 veřejný ochránce práv plní úkoly národního preventivního mechanismu podle Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Systematicky tak navštěvuje zařízení, kde se nacházejí osoby omezené na osobní svobodě a to i z důvodu závislosti na poskytované péči jako jsou pobytová zařízení sociálních služeb. Cílem těchto návštěv je posílit ochranu osob zde žijících v zařízeních před špatným zacházením. V rámci semináře tak budou prezentovány zjištění a doporučení ochránce z navštívených domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem, stejně jako tzv. neregistrovaných ubytovacích zařízení. Účastníci semináře se tak budou moct seznámit s vybranými případy, ve kterých ochránce konstatoval špatné zacházení, stejně jako s přetrvávajícími nedostatky ve vnitrostátní právní úpravě v oblasti postihu tohoto jednání.
Seminář se konal 29. 11. 2022 a zúčastnilo se ho 58 osob.
Kurz 3
Institutu pro restorativní justici - JUDr. Petra Masopust Šachová, Ph.D., předsedkyně
Mgr. Tereza Řeháková, ředitelka programů - Restorativní přístupy v práci s pachateli trestné činnosti na starších dospělých
Seminář se konal ve 11. 12. 2022 a byl zaměřen na využitelnost a přehled restorativní přístupů v oblasti seniorského abusu jak v teorii, tak praxi.
Program kurzu:
9:00 – 9:30: restorativní kruh s účastníky
9:30 – 10:15: představení tématu restorativní justice obecně, česká a zahraniční zkušenost
10:15 – 10:45: video Peter Woolf + diskuze
10:45 – 11:00: přestávka
11:00 - 13:00:
- představení metodiky k seniorskému abuzu, data k RJ, projekt RESTABUS
- potřeby obětí a pachatelů + specifický kontext seniorského abuzu
- diskuzní část ve skupinách (potřeby, rizika, obavy) shrnutí diskuze + zodpovězení dotazů v celé skupině český kontext, využití restorativních programů v oblasti péče o starší dospělé výhled do budoucna
Kurzu se zúčastnilo 38 osob
Součástí projektu byla také menší informační kampaň cílená na zviditelnění této problematiky vč. prevence a minimalizace rizik seniorského abusu.